Busta

"Ne! Ne! Raději ze mě ukovejte meč, než hlavu toho, kdo zabíjel něčím tak krásným, jako jsou slova!" křičel roztavený bronz, když ho slévač právě přeléval z pece do formy. Kov vztekle metal rozžhavené atomy na všechny strany. A byl rudý vzteky tak, že z toho až bolely oči. Slévač zamkl formu a nechal ji chladit. Bronz vztekle bušil do stěn nádoby. A vší silou se snažil její stěny roztavit, prorazit ven a vytéct na podlahu. Nejlépe na nohy toho proradného slévače. Jak ale kov chladl, bylo stále jasnější, že ven se už neprodere. A i kdyby prodral, vztek na slévače a celý svět ho tak vyčerpal, že bronz ztuhl. Už by nevytekl na podlahu. Ani na ničí nohy, tak či tak obalené žáruvzdornou obuví. Nakonec jediné, co zbylo z jeho nekonečného vzteku, byl zamračený výraz, rty pevně sevřené pod pěstěným knírkem, ostrá brada a líce, soustředěně svraštělé čelo a studené bezcitné oči. Obličej Lenina.

Jakmile kov vychladl tak, že se na něj dalo sáhnout, přišel dělník a otevřel formu. Bronzová busta by chtěla řvát. Spadnout na zem a rozbít se. Rozdrtit dělníkovi nohu. Plivnout mu smršť rozžhavených atomů do tváře. Ale busta nemohla. Poslední zbytky tepla unikly. A ze vzteku zbyl jen upřeně zírající, zamračený obličej. Se zbytky světla a tvárnosti rozpálené slitiny zmizely i všechny myšlenky, emoce, tužby, čas. A celý běh světa se pro zlé, pichlavé Leninovy oči stal jen dlouhým, rozmazaným obrazem. Busta už ani tak nevnímala, jak ji dělník obrušuje přebytečné hrany. Jak ji pak dává na vozík k dalším stejně tvarovaným kusům dříve stejně naštvaného kovu. Jak ji kladka nakládá na korbu. A jak šofér s cigaretou startuje náklaďák a odjíždí daleko od slévárny.

Když auto zastavilo, čtyři páry silných paží vzaly bronzovou hlavu a nasadily ji na mramorový podstavec. Byl vyhřátý letním sluncem. A kdyby po chvíli dva páry jemných, ženských rukou nepřehodily přes bustu bílou zástěru, možná by ji ostré paprsky zase probudily k životu. Ale to bylo jen marné přání. Pěstěné, tučné prsty pána v saku zástěru po chvíli sejmuly a upřené oči bronzového odlitku uviděly zástupy mužů, žen a dětí. Všichni mávali, tleskali a volali "hurá" a "sláva" a "za vítězství proletářské revoluce!" Slunce ale, i když v tom srpnovém odpoledni mělo velkou sílu, nedokázalo kov rozehřát víc, než jen tolik, aby busta ucítila vůni květin a věnců, naskládaných kolem mramorového podstavce.

Lidé odešli. Vrátili se až s padajícím listím. A pak na jaře, když roztál sníh. Pokaždé přišlo celé procesí a muži v padnoucích oblecích se předháněli v tom, kdo vysmekne větší poklonu. Nejvíce k soše chodily děti s mávátky. Zpívaly písně, salutovaly a pronášely vznešená hesla slibující nesmrtelnou věrnost kusu mrtvého kovu. Jedině děti zněly upřímně, i když trochu nechápavě. Když se některé dětské oči střely s chladným pohledem bronzového Lenina, bylo z nich často cítit spíše tázavost. "Proč slibuji svůj život někomu s tak chladnýma očima? Přísným výrazem? Pevně sevřenými rty?" Prolétlo malému pionýrovi na vteřinu hlavou. Ale než se mávatko dostalo z jednoho konce své dráhy na druhý, bylo dítěti jasné, že to dělá proto, aby budovalo lepší svět.

Zručné, něžné ruce žen v šátcích pravidelně měnily květiny, které na rozdíl od chladného bronzu nedokázaly věčně odolávat slunci, větru, dešti. A sněhu. Ten přicházel s mrazem. Upřeným očím na mramorovém sloupu pak dělaly společnost vrány. A za dobu, která pro mračící se odlitek znamenala sotva pár povzdechů, ale pro lidi celou generaci, kolem vyrostly břízy a sosny. Jaro střídalo léto, to pak zase podzim a zimu. Sníh tál, aby se zase vrátil. Listy rašily z pupenů jen proto, aby za chvíli zase opadaly. A umřely na trouchnivějících hromadách. Lidé se vraceli a pokládali věnce. Smekali poklony. Děti zpívaly písně a slibovaly životy, které nakonec stejně daly někomu jinému. Květiny vadly a ženské ruce přinášely nové.

Ženské ruce, zpočátku mladé a hladké, jako vyleštěná Leninova pleš. Časem mozolnaté, tlusté a rozkydlé. A nakonec byly vrásčité, seschlé a už ne tak obratné, jako když byla busta čerstvě vychladlá. Ale stále tak něžné, jako tehdy dávno . Poprvé. Jediné, co přetrvávalo, byl věčný oheň, plápolající v bronzové míse před bustou. Ten ale jednou v zimě zhasl. A dalšího jara už nepřišel nikdo, kdo by kladl věnce, sázel čerstvé květiny a provolával věrnost. Žádné děti s mávátky. Ani pánové v oblecích. Mračící se hlava zůstala jen ve společnosti ptáků, stromů a padajícího listí.

V čase, který pro kus bronzu znamenal pomyslné mrknutí oka a pro lidi celou bouři nových věcí, ji nenavštívil nikdo z těch, kteří jí zaslíbili celý svůj život. Jen déšť pomaličku, atom po atomu leštil její hladkou hlavu, a obrušoval narýsované vousy a obočí. Jednoho dne přijelo auto. Úplně jiné, než jaké tu bylo před lety. Vyskočili z něj muži a čtyři páry silných rukou sundaly bustu z mramorového podstavce. A hodily ji na korbu náklaďáku. Na hromadu dalších zamračených hlav. Vůz po cestě sbíral další a další kusy odlitých Leninů, až se jich na korbě tísnily celé tuny. Když bylo nákladu tolik, že ocelová kostra sténala a úpěla pod vší tou tíhou, zamířilo auto do továrny. Tam nasypalo všechny hlavy do velké, žhnoucí pece.

A jak se bronz zahříval, začal zase zářit energií, myšlenkami a pocity. A na všechny strany zase vystřeloval atomy a fotony. Ale už ne ze vzteku, ale z radosti. Jako to roztavený kov ve zbrojovce obvykle dělává. "Ano! Konečně ze mě vykovají něco, co bude zabíjet krásně a opravdově, ne jen slovy!" dalo by se vyčíst z postupně mizejících obrysů bronzové busty Lenina. V peci se z bronzu odstranil cín. A ke zbylé mědi slévači přimíchali zinek. Kov prskal, praskal a pukal nadšením z toho, že se z něj konečně stane zbraň.

Když totiž dělníci přelili taveninu na plotny a začali válcovat, z bronzu už byla mosaz. Matná, chladnoucí a natěšená z toho, co bude dál. Velké stroje z plechu ukrojily menší díly. Které pak stočily do podoby nábojnic. Další stroje pak do nábojnic nasypaly střelný prach a nasadily kulky. Chladná, mosazná nábojnice pak trpělivě čekala, až přijde její chvíle. A ta přišla tak rychle, jak jen si ztuhlý kov může stačit všimnout.

Dva mužské prsty vyndaly nábojnici z krabice a strčily ji do pušky. Muž pak nasedl do vozu a vydal se do podzimní tajgy hledat svoji kořist. Když dojel na konec cesty, vystoupil z auta a vydal se pomalou chůzí spadaným listím. Opatrně našlapoval. Překračoval spadané větve. Jemně rozrážel křoví a očima přejížděl ze strany na stranu. A čekal, kdy se oči zarazí o něco, co mezi kmeny, větve a listí úplně nepatří. O něco, co se rodí a umírá tak rychle, že si toho chladný kov v komoře pušky ani nevšimne. Ale nábojnice si toho všimla.

Zarazilo ji to podivné ticho. "Kde je řev bitvy? Pokřiky mužů, pádících do boje? A sténání těch, kteří už padli a nikam dál nepůjdou?" podivila se. A pak jí došlo, že její cíl nebude člověk, ten jediný tvor, který si zasluhuje zemřít víc, než si zaslouží žít. Kus mosazného plechu, vytepaný z busty člověka, co vraždil slovy, totiž nebyl ve válce. Ale na lovu. "Ne! Prosím, ne!" chtěla křičet a prskat nábojnice. Nejradši by vybuchla hned v komoře a připravila lovce o oko! Ale nemohla. Byla příliš chladná na to, aby vystřelila byť jediným atomem mocného kovu.

Lovcovy oči se zatím zarazily o siluetu v listí. Byl to statný jelen v říji. Mocně zavětřil směrem k očím ve křoví, ale než stihl cokoliv udělat, ozvala se rána a ocelová kulka mu prolétla srdcem. Oko muže ještě chvíli upřeně zíralo hledím na jelena, ležícího v listí. Pak jeho ruka zatáhla za kliku uzávěru pušky a vyhodila kouřící náboj z komory. Ten vypadl na zem a mužovy nohy ho ledabyle překročily. "Měli jste ze mě raději ukovat meč, než věc, která zabila něco tak krásného, jako je zvíře ... ," špitla chladnoucí mosazná nábojnice. A pak se zakutálela do vlhkého mechu v kapradí.

O jakých zemích se píše v Maďarsku? Vedou USA

Zajímavým způsobem, jak získat jistý náhled na mediální bublinu v různých zemích jsou top zprávy v Google News. Dle toho, jaká země je v titulcích preferovaná se dá odhadnout, jaké země čtenáře nejvíc zajímají. Kterou část světa pokládají za nejdůležitější (nebo které se nejvíc bojí). Tak moc do hloubky ale nepůjdeme a pravidelnou dávku emocí si tak necháme na jindy. Za trest jsem vyfasoval Maďarsko a za sledovaný týden 26. až 30. října jsou výsledky následující: Pořadí Země Počet 1. místo USA 13 2. místo Anglie 5 3. místo Německo 4 4. až 7. místo Polsko 3 Rumunsko 3 Rusko 3 Sýrie 3 8. až 9. místo Írán 2 Řecko 2 10. až 21. místo Afghánistán 1 Česká republika 1 Čína 1 Chorvatsko 1 Mexiko 1 Norsko 1 Nový Zéland 1 Slovinsko 1 Srbsko 1 Španělsko 1 Turecko 1 Ukrajina 1 Z výsledků je zřejmé, že nejvíce populární témata se překvapivě netýkala Sýrie (kódování neprobíhalo podle národnosti, ale podle lokality zprávy), nebo Blízký východ, ale Spojené státy americké. Tipoval jsem také víc bodů pro Rusko, se kterým jsou Maďaři na jedné konzervativní lodi. A také pro Slovensko.Naopak Německo, které obsadilo třetí místo, téměř naplnilo mé očekávání (čekal jsem, že zpráv bude o maličko víc), a to v souvislosti s uprchlickou krizí.

Kritická analýza kritické analýzy

Předešlý článek o Bellově CDA zpravodajského článku je pro běžného čtenáře asi trochu zjevením (u nás na jihovýchodní Moravě máme pro takové situace výraz "čučet jak tele na vrata"). Rozebrali jsme si článek o uprchlících, proudících v houfech vstříc slovinské státní hranici. Smyslem bylo podrobně identifikovat vztah jednotlivých částí zprávy, tedy nakolik je titulek spojený s perexem, perex s tělem zprávy a tak dokola. Laik je řadou zásadních zjištění, které jsem ve  svém minulém textu uveřejnil, snad uspokojen.

StuNoMe ale nikoliv, protože StuNoMe je životní styl, takže se k Bellově CDA ještě vrátíme. A to kritickým zhodnocením práce mojí nové spolužačky Kristiny Altalové. Kritizován byl i můj text. Na paškál si mě vzal můj spolužák Martin Bartoš a jeho nelítostnou recenzi naleznete na jeho blogu.

První věc. ve které se s Kristinou rozcházíme je číslování. Já mám vět 31, ona jen 30, protože vynechala mezititulek. To podle mě není správný postup, protože i mezititulek je pevná součást zprávy, která má svůj smysl. Budiž jí ale k dobru, že autorem zprávy je ČTK, která mezititulky nedělá. Text "Pomůže i armáda" je tak kreativním dílkem editora. 

Dále nesouhlasím s tezí, že titulek předkládá odhad o budoucím vývoji situace (pokračování přílivu). Budoucí čas v titulku nevidím, pouze konstatování, že "příliv pokračuje." V položce Události v perexu má ale podrobnější popis toho, co perex analyzovaného článku obsahuje, což hodnotím kladně. Také se mi líbí, že u každé položky alespoň stručně popisuje, o čem bude řeč a proč. Naopak ale přímo v analýze nemá očíslované věty. Ty nalezneme až v tabulce, která je ale dle mého soudu odtržená od článku na blogu a (narozdíl od Martina) se mi tak s celou analýzou hůře pracuje.

Pojďme k událostem v příběhu. Těch má Kristina mnohem méně, než já. Možná jsme se jen minuli v pochopení zadání. Já to chápal tak, že v této položce je třeba vybrat všechny události, o nichž se ve zprávě hovoří. Souhlasím však s pohledem na vztah titulku a perexu, kdy jsme oba odsoudili užití slova "příliv".

U autora zprávy Kristina správně dodává, že ne všechny informace jsou řádně ozdrojované. To mě samotného trochu překvapilo, protože během svého několikaměsíčního angažmá v ČTK jsem přesně za tohle dostával vynadáno :-) . Také namítá, že není zmíněn konkrétní autor. To je však pochopitelné a v agenturách běžné, protože četkaři se pod zprávy nepodepisují. Text vždy vychází pod autorstvím celé agentury. 

Ve zbytku analýzy se již s Kristinou v podstatě shodujeme. Včetně námitky, že zpráva neobsahuje žádný background události a počítá tak s informovaností čtenáře. Analýza mé spolužačky se mi líbila, na zásadní nedostatky jsem nenarazil. Výše uvedené jsou spíše detaily.

Peklo jménem Bellova metoda pro CDA zpravodajského článku

Jedním z možných využití kritické diskurzivní analýzy (anglicky CDA) je i tzv. Bellova metoda. Jedná se o metodu, díky které lze zpravodajské články do značné míry reprodukovatelně rozebrat na jednotlivé, objektivní veličiny a připravit půdu pro analýzu ideologie v textu.

Pro nadcházející analýzu jsem dostal přidělen text "Do Slovinska přišlo během soboty asi 2700 migrantů, příliv pokračuje" (dostupný zde http://www.denik.cz/ze_sveta/do-slovinska-prislo-behem-soboty-asi-2700-migrantu-20151018.html ). Prvním krokem je očíslovat všechny věty v článku:

Titulek
1) Do Slovinska přišlo během soboty asi 2700 migrantů, příliv pokračuje

Perex
2) Lublaň - Asi 2700 uprchlíků vstoupilo během soboty z Chorvatska do Slovinska a další přes jeho území proudili v noci a dnes ráno, kdy čekalo v chorvatském tranzitním táboře Opatovac na vstup do Slovinska na 4000 uprchlíků. 

3) Slovinsko však zatím hodlá z Chorvatska přejímat nanejvýš 2500 uprchlíků denně. 

4) Slovinské ministerstvo vnitra pak odpoledne upozornilo, že nebude přijímat neomezené množství migrantů. 

5) Chorvatsko, Srbsko a Makedonie budou prý muset přispět k zpomalení jejich přílivu.

Tělo zprávy:
6) Běženci začali využívat trasu přes Slovinsko poté, co Maďarsko v noci na sobotu uzavřelo svou zelenou hranici s Chorvatskem. 

7) Lublaň uvedla, že tomu nebude bránit, dokud bude Německo, kam většina běženců míří, uprchlíky přijímat. 

8) Během soboty a dneška už bylo zatím registrováno 1650 uprchlíků na slovinsko-rakouském Šentilj/Spielfeld.
9) Poprvé po mnoha týdnech dnes naopak nepřišli žádní uprchlíci narakousko-maďarský hraniční přechod Nickelsdorf, který zel prázdnotou.
10) Dnes dopoledne slovinské úřady očekávaly dalších zhruba 1800 uprchlíků přijíždějících z Chorvatka. 

11) Zhruba 1200 už dorazilo kolem 9:30 SELČ vlakem, další měli přijet autobusy.
12) Slovinsko v sobotu oznámilo, že bude z Chorvatska přejímat pouze 2500 lidí denně a nové běžence bude přijímat až poté, co část uprchlíků odcestuje dále do Rakouska. 

13) To dnes podle APA zatím fungovalo, i když jenom v sobotu prý přicestovalo více než 6400 uprchlíků do Chorvatska.
14) Slovinské úřady tvrdí, že může být denně bez problémů přepraveno k rakouským hranicím 5000 lidí a že dokud neopustí zemi, další uprchlíky Slovinsko nepřijme.
15) „Nemůžeme přijímat neomezené množství migrantů, pokud budeme vědět, že nemohou pokračovat ve své cestě (dál na Západ)," upozornil podle agentury Reuters státní tajemník slovinského ministerstva vnitra Boštjan Šefic. 

16) „Věřím, že Chorvatsko, Srbsko a Makedonie budou muset přijmout také (podobná) opatření," dodal.

Mezititulek
17) Pomoc armády

18) Se zajištěním hladkého průjezdu uprchlíků přes slovinské území pomáhá slovinské policii armáda. 

19) „Na rozdíl od jiných zemí mělo Slovinsko čas se připravit. 

20) Není to úplně dokonalé, ale postupujeme vpřed," prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Caroline van Burenová.
21) Podle serveru BBC News dostali běženci, kteří přijeli autobusy do slovinského pohraničního města Gruškovje, jídlo, teplé oblečení a lékařskou pomoc. 

22) V autobusech bylo prý hodně rodin a malými dětmi, mnohé promočené studenými dešti. 

23) Vlak s 1800 běženci zase dorazil v sobotu na chorvatsko-slovinský hraniční přechod Mursko Središće/Petišovci.
24) Hranice Slovinska s Chorvatskem je vnější hranicí schengenského prostoru. 

25) Z tohoto důvodu chce Slovinsko všechny uprchlíky registrovat. 

26) UNHCR uvedl, že Slovinsko dokáže denně přijmout až 7000 běženců.
27) Omezená kapacita malého, dvoumilionového Slovinska při přepravě běženců působí starosti humanitárním organizacím, které varují, že by tisíce uprchlíků mohly kvůli tomu uváznout v Chorvatsku či ještě jižněji a východněji v Srbsku a Makedonii. 

28) Právě tyto země tvoří takzvaný balkánský koridor, kudy míří vlna migrantů ze zemí Blízkého východu do bohatých západoevropských stá­tů.
29) Na řecké ostrovy se z Turecka mezitím denně plaví další stovky až tisíce uprchlíků. 

30) I dnešek si vyžádal mezi běženci překonávající Egyjské moře krutou daň v podobě pěti utonulých, z toho tří dětí, včetně kojence. 

31) Řeckým pobřežním hlídkám se podařilo 11 osob u řeckého ostrova Kastellorizo, ležícího východně od Rhodu, zachárnit.

V textu je tedy celkem 31 vět. 

Metoda prý není v praxi příliš využívána. Nedivím se, už nyní jsem docela vyčerpán. Ale jedeme dál.

Prvním zkoumaným okruhem je "Co":

1) Události v titulku:

1.1) Příchod uprchlíků do Slovinska

1.2) Stále jich přichází velké množství

2) Události v perexu

2.1) V sobotu přišlo do Slovinska z Chorvatska 2 700 uprchlíků

2.2) V noci a v neděli ráno proudili další

2.3) Další tisíce čekaly v neděli v táboře

3) Události v příběhu

3.1) Uprchlíci musí chodit přes Slovinsko, protože Maďarsko je již nepustí - č. 6

3.2) Během soboty a neděle registrováno 1650 lidí - č. 8

3.3) Přechod Nickeldorf zel prázdnotou - č. 9

3.4) 1 200 z 1 800 očekávaných osob přijelo vlakem č. 10, 11

3.5) Slovinské policii pomáhá armáda - č. 18

3.6) Uprchlíci dostali jídlo, oblečení a lékařskou pomoc - č. 21

3.7) V sobotu přijelo 1 800 běženců vlakem na přechod Mursko Središče/Petišovci

3.8) Tisíce dalších mezitím plují na řecké ostrovy - č. 29

3.9) V neděli utonulo 5 běženců

3.10) Řecké pobřežní hlídky jich 11 zachránily

4) Vztah mezi titulkem, perexem a tělem zprávy

Titulek informuje o události, která se udála minulý den a zároveň informaci zasazuje do širšího rámce uprchlícké vlny. Perex pak dále rozvádí situaci na chorvatsko-srbském pohraničí a poskytuje i mírný výhled do budoucna. Titulek je poměrně věcný, avšak používá obrazně-manipulativní výraz "příliv". Do titulku je zahrnuty dvě události. Zdůvodnění nastalé situace chybí, stejně jako výhled do nadcházejících dnů (zřejmě z nutnosti krácení). Titulek je věrohodný.

V perexu jsou zmíněny podrobnosti hlavního předmětu zprávy (uprchlíci na chorvatsko-srbských hranicích). Perex je věcný a rozvíjí titulek. Naopak chybí hlubší background, což ale vzhledem k profánnosti tématu není velká chyba.

Tělo textu pak rozebírá hlubší souvislosti dané problematiky a přibližuje důležité detaily. Nevysvětluje však, jak situace vznikla a jak se k ní staví evropské země. Z textu není zřejmé, proč uprchlíci míří do Evropy, proč chtějí zejména do západních zemí. Jedná se o výrazné pochybeníí, které nemá novinářské opodstatnění. Informace o utonulých je vzhledem k předešlému textu spíš nadbytečná, nezapadá do struktury zprávy. 

Další sledovanou strukturou je "Kdo":

5) Atributy příběhu

Autorem zprávy je ČTK, která se odvolává na Reuters, APA a BBC.

6) Atributy zdroju

Zdroje jsou v textu uvedeny u konkrétních informací, které jim jsou připisovány. 

7) Aktéři zpráv

Uprchlíci, Slovinci, Chorvaté, Maďaři (a ozbrojené složky těchto zemí), Boštjan Šefic - slovinský ministr vnitra, mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Caroline van Burenová, UNHCR, řecká pobřežní stráž

Po shrnutí toho, Co je předmětem zprávy a Kdo za událostí stojí přichází na řadu další údaj - Kde.

8) Místa

8.1) Slovinsko -č. 1, Chorvatsko a Opatovac - č. 2, Srbsko a Makedonie - č. 5, 

Maďarsko a zelená hranice s Chorvatskem - č. 6, Německo - č. 7, Šentilj/Spielfeld - č. 8, Nickelsdorf - č. 9, Gruškovje - č. 21, Mursko Središće/Petišovci - č. 23, Schengenský prostor - č. 24, balkánský koridor - č. 28, řecké ostrovy a Turecko - č. 29, Egejské moře - č. 30, Kastellorizo a Rhodos - č. 31

9) Struktura umístění

Místa se v textu objevují částečně v závislosti na rozmístění bodů, kritických v rámci migrační krize na Balkáně. Informace jsou doplněny počátečním bodem krize - řeckými ostrovy. Ani jednou však nejsou zmíněny země, ze kterých běženci utíkají. 

Poslední strukturální složkou je "Kdy".

10) Čas
Čas je vyjadřován zejména dvěma formami - v sobotu a dnes (tedy neděle)

11) Časová struktura
Časová struktura je velmi plochá. Zpráva se zabývá zejména událostmi ze soboty a neděle. Minulý i budoucí děj je předložen velmi mlhavě. Podstatný je ůdaj "dnes," který do zpravodajství nepatří.

12) Pozadí příběhu
Ve zprávě jsou předestřeny jen události, bezprostředně předcházející popisovanému ději. Hlubší vhled chybí.

13) Komentář
Komentář autora v souladu s požadavky, kladenými na zpravodajství od ČTK samozřejmě chybí.

14) Pokračování
Text neobsahuje pokračování, ani ideologii. Jen věcný popis událostí.

Outcome bias aneb to bylo přece jasný

Ve výčtech dnes velmi populárních kognitivních omylů se objevuje tzv. outcome bias. Jedná se o zkreslení, kdy hodnotíme něčí minulé rozhodnutí na základě toho, k jakému výsledku rozhodnutí vedlo. Nikoliv dle toho, mezi jakými scénáři se aktér rozhodoval a s jakou pravděpodobnostní mírou jednotlivých scénářů počítal. Outcome bias tak zavírá oči před rizikem, s kterým aktér při rozhodování kalkuloval. A my, zaslepeni výsledkem už přece víme, že nehledě na pravděpodobnost to jinak dopadnout nemohlo.

Vzhledem k tomu, že jsem se o této chybě v českých zdrojích nedočetl a nemám tak možnost použít žádný zavedený překlad pojmu, inspiruji se polským „efekt wyniku“ neboli efekt výsledku.

Jistě se ale všichni těšíte na názorný příklad ze života. Nuže:

Obří zmutovaný krokodýl chce sníst švédskou princeznu. Princezna se před krokodýlem skrývá v troskách paláce a bude trvat týden, než krokodýl prohrabe všechny sutiny, najde ji a sežere. Jediný, kdo ji dokáže zachránit je Libyjec Muammar, který se do té doby musí dostat z Libye do Švédska. Muammar má dvě možnosti:

1) Přeplave se na vratkém člunu, plném uprchlíků do jižní Itálie. Vzhledem k tomu, že převaděčům zaplatí za převoz všechny své peníze, bude muset do Švédska jet stopem. Ke zmutovanému krokodýlovi by se měl dostat za 5 dní a priceznu tak zachrání. Je ale 30% pravděpodobnost, že Muammarovi kvůli jeho podezřelému vzhledu nezastaví moc řidičů a do Švédska tak dorazí až po dvou týdnech. To už bude místo princezny v zemi vládnout anarchie.

2) V Tripolisu nastoupí na turistický trajekt, který do Švédska také 5 dní. Je ale 50% pravděpodobnost, že Muammar bude zadržen při pasové prohlídce a hrdina se tak do Švédska dostane až za měsíc.

Muammar zvolí první možnost. Z hlediska pravděpodobnosti úspěchu je to racionální volba. Ale řidiči mu kvůli jeho otrhanému vzhledu nezastavují a cesta se neúnosně protahuje. Muammar svůj závod s časem vzdává po překročení rakousko-bavorské hranice. Už není kam spěchat.

A vlastně je v jeho případě lepší už do Švédska nikdy nejezdit, protože obyvatelé chaosem zmítaného království ho díky efektu výsledku viní za smrt princezny. Proč jezdil stopem, když mohl jet lodí? Z hlediska racionality to bylo správné rozhodnutí a my víme, že Muammar udělal, co mohl. Ale bylo přece jasné, že otrhanému Libyjci dnes nikdo nezastaví, že?





Odkud to všechno vím:

http://www.investopedia.com/terms/o/outcome-bias.asp

http://www.hbs.edu/faculty/Publication%20Files/08-080.pdf

http://www.researchgate.net/profile/John_Hershey/publication/4815945_Judgment_by_outcomes_When_is_it_justified/links/548b5fa00cf214269f1dd505.pdfhttp://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0749597885710217